Podvod na Litochlebském náměstí. "Revitalizace parku betonem".

Kytky smrdí, trávu musíš sekat. Ze stromů padá listí.  Nic na tom nevyděláš. Správným řešením obnovy parku bude administrativní budova plná šťastných úředníků. Jen se to musí dělat tak trochu potají. Díky náhodě jsem byl téměř u počátků snah o "revitalizaci parku". Mám paměť, půl kubíku dokumentů, klávesnici počítače a nekonečnou zásobu kávy. Je hluboká noc a já otevírám třetí kapitolu z dějin pražské mafie. V předchozích částech jsem popsal podvod s "tržní cenou" pozemků a blízký vztah vítěze podivného výběrového řízení (firmy Tweelingen) k partě starosty Mlejnského. Jestli něco přispělo k obecné nedůvěře v politiku, byly to právě aktivity šíbrů jeho ražení. Už jen za drze opsanou diplomku by si tenhle "magistr" zasloužil uřezat uši. To se ve středověku podvodníkům dělalo. Tu diplomku jsem četl. Byl to zážitek. Proč se ale zabývat takovými maličkostmi.  Snad někdy jindy.

Předchozí části najdete zde.

http://lukes.blog.idnes.cz/c/302139/Podvod-s-pozemky-na-Litochlebskem-namesti-uvodem.html

http://lukes.blog.idnes.cz/c/302792/Podvod-na-Litochlebskem-namesti-Vazne-je-Zeme-placata.html

Rychlý start, brzy v cíli.

Koncem září 2009 vznikl znalecký posudek, který ohodnotil pozemky v parku u Litochlebského náměstí. Částka 10,055 milionu o jejich skutečné hodnotě nic nevypovídala. Nemohla. Šlo o "posudek podle cenového předpisu" (administrativní posudek), který nelze použít pro vyčíslení tržní hodnoty.

Vzápětí, 7. října 2009, byl 28. schůzí rady Městské části Prahy 11 schválen záměr prodeje pozemků parku formou výběrového řízení. Zájemci měli předložit koncepci "funkčního a urbanistického rozvoje okolí Litochlebského náměstí". O týden později (15.10.2009) proběhlo zasedání zastupitelstva. Několik málo zasvěcených se o probíhajícím výběrovém řízení dozvědělo díky příliš nápadným přípravám k přestěhování pomníků obětem světových válek. Cíl? Vyčistit pozemky pro výstavbu. Pomníky se měly stěhovat o několik set metrů dál. Nakonec byla zvolena elegantnější varianta. Měly být odsunuty na kraj parku, před vstup do plánované administrativní budovy. 

Starosta Mlejnský tehdy reagoval na řeč Ing. Štylera, který proti záměru prodeje protestoval jménem Občanského sdružení Chodov. Štyler skončí v létě následujícího roku v nemocnici. Po přepadení u garáže vlastního domu. Místo přepadení bylo v únoru 2010 monitorováno detektivy ABL (Proč? O tom třeba příště). Štyler se následně dostane do literatury. Poslouží jako předloha pro jednu z postav Vieweghovy "Mafie v Praze".

Starosta se kroutil jako mokrá překližka: "..To místo podle nás by si zasloužilo daleko reprezentativnější umístění, nebo ztvárnění. To bohužel, to místo je nevhodné pro jakékoliv uctívání, jakékoliv konání akcí, které by si to místo zasloužilo. My už dlouhodobě uvažujeme o tom, že by to místo, míněno ty pomníčky, ten duch, který to místo s sebou nese zasloužil důstojnější umístění a důstojnější prezentaci. Uvažujeme o tom a je to pouze v úrovni úvah, že bychom toto místo mohli přesunout do právě dokončovaného parku u Chodovské tvrze..."

Nesouvislý projev je snad odpustitelný, lhaní nikoliv- starosta Mlejnský dále konstatoval, že se pozemky neprodávají. Pouze se vypisuje výběrové řízení. Snad jen pro pořádek připomenu, že týden před jeho vystoupením byl schválen záměr prodeje formou výběrového řízení. Součástí výběrového řízení byl návrh budoucí kupní smlouvy (příloha č.3), do které měl zájemce navrhnout nabízenou částku. Vítěz výběrového řízení se plácl přes kapsu a nabídl 10,7 milionu. (O dvoukolovém výběrovém řízení a jeho vítězi jsem psal již minule). Tajemný Tweelingen vysoutěžil pozemky za královských podmínek. Přeplatil výše zmíněný a zcela nesmyslný znalecký posudek o necelých 650.000 Kč. Podle Mlejnského vytvořil "tržní cenu", podle českého práva se zrodil trestný čin. To by ho ale musela policie stíhat. V dalších dílech se k posudku a ceně ještě mnohokrát vrátím.

Mlejnský mlžil dál:" jde pouze o to abychom dostali zaprvé nápady, nebo nějaké studie, jak by bylo možno území využít. Součástí toho výběrového řízení...tak je samozřejmě i podmínka navrhnout jakým způsobem, jakým důstojným způsobem to pietní místo, v uvozovkách pietní místo upravit, nebo zachovat, nebo přesunout, nebo s ním nějakým způsobem naložit v souladu s těmi předloženýmí záměry. Toto bude samozřejmě předmětem jednání komisí a výborů, potom následně rady a následně i jednání zastupitelstva. To je proces, který bude trvat nějaký ten týden a je to proces veřejný...teď se prostě nejedná o prodej pozemků." O dva měsíce a fous později bylo hotovo. Tweelingenu stačilo jen získat souhlas zastupitelstva. Jenže...

Poddaný lid se bouřil a psal starostovi.

Kostel je užitečné zařízení. Všechno se tam rozkecá. Na radnici odtud putoval protestní dopis. Jeho signatáři byli přizváni na veřejnou prezentaci projektu firmy Tweelingen. Okruh pozvaných byl celkem omezený. Starosta Mlejnský zapomněl o záměru informovat zbytek Jižního Města. Od čeho máme časopis Klíč? Ten slouží k propagaci  starosty. Radnice si nemínila přidělávat starosti. Ale Jižní Město má uši. 14. ledna 2010 byla školní jídelna plná. K pozvaným signatářům dopisu se připojili další obyvatelé. Celkem jasně dali na srozuměnou, že projekt administrativní budovy doplněné nevzhlednými nadzemními garážemi považují za drzost prvního řádu.

Do jednání vstoupil další aktér: Ing. Arch. Jan Kábrt , vedoucí odboru územního rozvoje. Další manipulátor. Na plátně se objevil výkres, který zvedl vlnu pobouření. Park zabirala masa předimenzovaného objektu, pomníky se krčily u silnice a lípy vysazené u památku padlých z "Velké války" zmizely. Tak vypadala revitalizace parku. Park to nebyl ani omylem. V tom okamžiku se Ing. Arch. Kábrt obořil na stovku přítomných a prohlásil, že projektanti investora nemusí na prezentaci být "když to lidi nezajímá". Ale zajímalo. Nažhavené  publikum grilovalo projektanty přinejmenším dvě hodiny. Starosta Mlejnský zvolil ústupovou variantu a zmizel na muzikál. Ve dveřích stihl rozhovor s televizním štábem. Dobře, že tam kamera byla.

Ing. Arch. Kábrt "informuje" zbytek Jižního Města

Ve svém archivu s pietou uchovávám dobový dokument z webu Prahy 11. Myslím, že není třeba komentáře.

Revitalizace pietního místa/Karel Obrovský/20.1.2010 13:00:09

Je níže zmiňovanou revitalizací veřejného prostoru studie, která byla obyvatelům představena ve čtvrtek v ZŠ Chodov? Někteří, co obrázky ze studie údajně viděli říkají, že staré lípy na nich nemohli najít, a že snad pomníky byly umístěné před uvažovanou novou budovu. Možná to jen špatně interpretují. Aby se zabránilo dohadům, šlo by prosím obrázky studie zveřejnit na zdejším webu?

Odpověděl: Ing. arch. Jan kábrt, vedoucí odboru územního rozvoje/27.1.2010 12:17:24

Vážený pane Obrovský,

na setkání s obyvateli byl do ZŠ Chodov pozván investor, který přišel i se svými projektanty, aby mohl podrobně seznámit obyvatele se svým záměrem (včetně návrhu na řešení pomníku a zeleně) a byl připraven vést diskuzi o požadavcích občanů na řešení pietního místa. Sami účastníci však představení záměru odmítli, takže chápu, že se o záměru pouze dohadují. Obrázky, které byly investorem připraveny k prezentaci na tomto setkání nemáme k dispozici. Se svou žádostí se můžete obrátit přímo na společnost Tweelingen.

Tak jsem sedl k počítači a začal kreslit.

Městská část samozřejmě obrázky měla. Tweelingen je odevzal v rámci výběrového řízení. Z úřadu jsme je vymámili až po čase. Zatím jsme si vystačili sami. Pomohla nám televizní kamera, která kromě exibice starosty Mlejnského zachytila i plátno s prezentací projektu. Stačilo sejmout obrázek, natransformovat na identické body mapy a překreslit. Trvalo mi to pár hodin.  S grafickou podobou projektu jsme vyrazili do ulic...

Protivník nezahálel. Na 21.1.2010 chystal zastupitelstvo, které mělo schválit podstatné náležitosti budoucí kupní smlouvy a odsouhlasit výši kupní ceny: 10,7 milionu Kč- 1582Kč/m2, to se myslím vyplatí. Protivník chystal ještě něco jiného: sledování odpůrců stavby bezpečnostní agenturou Víta Bárty- kamaráda starosty Dalibora Mlejnského. Na scénu přichází ABL. Bude přituhovat.