Díky Vám, světlonoši svobody a demokracie.
Máte pravdu, blogerko Hano Rebeko. Váš text mě dostal tak, že překonám přirozenou lenost a zareaguji několika úspornými údery do klávesnice.
http://siander.blog.idnes.cz/c/382432/Me-vzpominky-na-mandarinky-za-socialismu-v-roce-1984-a-dnes.html
Jsem též vděčný, že si mohu koupit mandarinky a svobodně zvolit prezidenta. A vůbec, jsem vděčný za život ve svobodném státě. Je to skvělé. Nemusím se o nic starat. Světlonoši svobody a demokracie pracují za mě.
Jsem vděčný za to, že mi tu správnou cestu ku svobodě ukazuje ctihodný právník, podnikatel, dříve starší referent Hlavní zprávy kontrarozvědky SNB. To byly časy, když proháněl demonstranty na Václaváku. Bez jeho dezinformačních předvolebních inzerátů v Blesku by se našinec snad ani nezorientoval při volbě prezidenta.
Díky Tobě, Kolibříku za Prahu stověžatou, za její překrásné nevětrané tramvaje, tunel Blanka, pod cenou prodávané městské pozemky a paklík nevypověditelných smluv za desítky miliard.
Díky, soudruhu Hoffmane, dobře placený předsedo kontrolního výboru Prahy 11. Díky za článek o tom, jak statečně sekáš korupční chobotnici chapadla. Dávám sbohem stovkám milionů, které za Tvého dohledu odtékají z obecní kasy. Ty jediný mě dokážeš rozesmát.
Díky, Krejčíři, Kožený, Grossi, Paroubku, Klausi, uhlobarone Koláčku.
Díky, má statečná a všímavá Policie ČR, bdělá prokuraturo, spravedlivá justice.
Díky, svobodná média s náhubkem.
Díky, Vy světlonoši svobody a demokracie.
Petr Lukeš
Přežil jsem setkání s Městskou policií.
Kolty Městské policie nakonec zůstaly v pouzdrech, ale infarkt mě obcházel hned několikrát. Ráno jsem vyrazil z centra Prahy na domluvenou schůzku s mimopražským dodavatelem. Zatímco jsem kličkoval Prahou ke Kobylisům, jeho naložený Tranzit supěl od Hradce. Jsem skoro na místě. Odbočuji k našemu oplocenému areálu a narážím na vozovou hradbu.
Petr Lukeš
Domorodci a developer.
Pro kanceláře už není v Praze kam plivnout. Nové přibývají jako houby po dešti. Když se vyskytne překážka v podobě platného územního plánu, prostě se plán za zády lidí ohne. Vždyť jde jen o nějaké barvičky a písmenka. Protistrana (investor, magistrát, městská část, zpracovatelé projektu) vychází z jednoduchého předpokladu. Prostý domorodec sedí doma, žvýká kůže a pomocí lukové vrtačky rozdělává oheň. Pendrek tomu rozumí. Neví, nezná, neumí.
Petr Lukeš
Mrakodrap na Litochlebském náměstí dostal "stopku".
Máme zkušenosti s pražskou mafií jednající ruku v ruce se spřátelenými politiky. Rovněž tak s řadou tvárných úředníků vyzbrojených razítky. Jedno mají společné: předpokládají, že se občan zachová jako nemyslící trouba, kterému zacpou hubu rohlíkem máčeným v pančovaném rumu. Záměr výstavby stometrového mrakodrapu v parčíku nás zaměstnává pátým rokem. Mafiánská část příběhu, která souvisí s prodeji obecních pozemků pod cenou, zatím u soudu neskončila. Možná bude součástí něčeho daleko většího. Vlastní záměr výstavby soudní síní prošel. Dostali jsme ho až před Nejvyšší správní soud v Brně.
Petr Lukeš
Zmočení nepoctivých konšelů v řece Vltavě.
V zákonech se tenkrát každý vyznal. Na viditelném místě visel pražský loket, nepoctivec se vykoupal ve Vltavě za přihlížení davu a kousek od Bulhara stála šibenice pro delikventy, kteří přece jen nepochopili. Dnešní praxe je jiná. Zákonů máme, že by se jimi dalo dláždit. Nikdo je nečte. Místo katových pacholků a košatinky s lumpem spatříte na Karlově mostě dav turistů. Šibenice zmizela, zato se můžete U Bulhara dosyta nalokat výfukových plynů. Dávné tradice mají něco do sebe. Proč se k nim, alespoň z části, nevrátit?
Petr Lukeš
Zapomenuté oběti "Velké války".
Bývalá litochlebská náves již neexistuje. Jediné, co po ni zbylo, jsou pomníky padlým a tři desítky lip vysazených okolo pietního místa. Lip bylo původně o něco víc, ale příroda udělala probírku a rozhodla, které přežijí a které ne. Stejnou probírku udělala i mezi zdejšími obyvateli. Ti, kteří lípy sázeli, následovali své příbuzné a přátele zmizelé na bojištích První světové války. O válečných osudech místních víme jen málo. Zůstala nám pamětní deska ve vstupní chodbě staré chodovské školy a možná ještě hrst vzpomínek v rodinách starousedlíků, kteří přišli ve "Velké válce" o některého ze svých příbuzných. Termín „Velká válka“ už téměř nikdo nepoužívá. Přišla ta druhá a ještě ničivější.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Digitální stavební řízení od července bude, slíbil Bartoš. Provoz přirovnal k D1
Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš ve čtvrtek prohlásil, že digitální stavební řízení bude...
Deník Metro rozšiřuje regionální zpravodajství a zvyšuje náklad
Deník Metro z portfolia mediální skupiny MAFRA posiluje přítomnost v regionech a zároveň zvyšuje...
Spousta obětí střelby mohla být zachráněna, řekla matka Rakušanovi
Na jednání výboru pro bezpečnost Sněmovny kvůli snaze opozičního ANO zřídit vyšetřovací komisi k...
Podvody přesáhly pět milionů, žalobce viní pojišťováka i jeho otce lékaře
Z pojistných podvodů s celkovou škodou přesahující pět milionů korun obžaloval krajský státní...
Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat
Téměř deset miliard korun – tolik jen za loňský rok poslaly pojišťovny lidem za úrazy, závažná onemocnění či úmrtí. Životní pojištění pomohlo za...