Jirka Štyler byl přepaden u vlastního domu a šlo mu o život. Místo přepadení měla dokonale zmapované Bártova ABL, která Ing. Štylera a Ing. Kose sledovala v souvislosti s jejich odporem proti záměrům Mlejnského radnice a to od února do září 2010 . Proč? Všechny stopy směřují k ODS Prahy 11. Překáželi jsme starostovi Daliboru Mlejnskému, předsedovi ODS Jiřímu Janečkovi a jejich věrným. V té době nás propojila kauza prodeje pozemků na Litochlebském náměstí. Mlejnského parta je chtěla "střelit" pod cenou. Byli jsme přesvědčeni o tom, že přepadení souvisí s naší snahou o odkrytí pozadí špinavých kšeftů na Praze 11. Policie k případu přistupovala s podivnou nedůsledností a vedení místní ODS dělalo hloupé chyby. Anonymní letáky mohlo rovnou podepsat (viz blog "Jihoměstské Palermo: Jedovatá slina z radnice Prahy 11" ) http://lukes.blog.idnes.cz/c/177452/Jihomestske-Palermo-Jedovata-slina-z-radnice-Prahy-11.html
Co předcházelo?
Běh událostí najdete v minulých dílech "Podvodu na Litochlebském náměstí)" Stručně je shrnu. Radnice ovládaná Mlejnským a Janečkem podepsala smlouvu s neznámou společností Tweelingen, které přislíbila pozemky v parku za naprosto směšnou cenu. Mělo se tam stavět cosi bohulibého. Co to bylo? Administrativní budova a garáže. Místní to nenechali jen tak. Zorganizovali se a občanská sdružení spojila síly k tomu, aby zamíchala pořadím v nadcházejících volbách. Byl jsem u toho. Reakce přišla vzápětí. Od února 2010 nás na každém kroku sledovala Bártova ABL. Štylerovu přepadení předcházel celkem běžný folklor. Ing. Kosovi někdo prořezal pneumatiky a poškrábal okna auta. Později jsme zjistili, že byl v hledáčku ABL. Stejně jako jeho nešťastná Fabia. ABL zároveň sledovala Štylerův dům i jeho pohyb. V jednom období prakticky nepřetržitě. Shodu okolností, to bylo v době, kdy jsme zorganizovali petici proti podvodnému prodeji pozemků v parku na Litochlebském náměstí. Jedna náhoda za druhou. Zvláštní...
Fond na likvidaci hajzlovin.
Zpočátku jsme situaci brali celkem s nadhledem. Založili jsme virtuální fond "na likvidaci hajzlovin" takže se poškozená Fabia z utržených ran záhy vylízala. Zdeněk Kvítek měl s podobnými lapáliemi osobní zkušenost. Dovolil si prorokovat: " Pokud následující incident nebyl náhodou, tak útoky budou směřovány na nás, naše příbuzné a budou opakované." O měsíc později se ukázalo, že trefil do černého.
Horký červen.
28. červen 2010. Den jako stvořený ke koupání na Slávii. Mobilnímu telefonu nedělala voda dobře, takže jsem jeho zvonění propásl. Jirka Štyler. Zastavím se u něj cestou zpět. Někdy před čtvrtou hodinou zvoním u jeho domu. Okno v patře otvírá Štylerův syn. Zmiňuji nepřijatý hovor a ptám se po tátovi. Odpověď mě vyvedla z míry: "To jsem volal já. Tátu odvezla sanitka. Někdo ho přepadl."
Tisková zpráva.
Co s tím? Získal jsem první informace a večer v rychlosti vytvořil tiskovou zprávu:
"V pondělí, 28.6.2010 (okolo 15:00), byl na pražském Chodově zákeřně a neočekávaně přepaden předseda Hnutí pro Prahu 11, Ing. Jiří Štyler. Neznámý útočník nějakou dobu vyčkával v okolí jeho domu. K úderu použil pravděpodobně boxer, nebo jiný předmět. Jiří Štyler skončil v krvi a bezvědomí. Po příjezdu záchranky byl převezen do Thomayerovy nemocnice, kde zůstává na pozorování. Obličej a zátylek zdobí osm stehů. Policie ČR jej dosud nevyslechla...
V minulosti se odehrály další útoky. Mgr. Zdeněk Kvítek, PhD před časem se štěstím vyvázl, když mu po odbočení z dálnice upadlo kolo držíci na jednom šroubu. PhDr Šárka Zdeňková našla v září minulého roku poškozené vozidlo den před veřejným projednáváním developerského projektu "Velké Roztyly"...
Na místě je celá řada otázek. Komu a proč naše činnost překáží? Kdo bude na řadě příště?...
Motivem by mohl být náš zájem o pozadí developerských projektů, výběrových řízení a podivných obchodů s pozemky Městské části Prahy 11 a Hlavního města Prahy. Zdá se, že jsme nahlédli za oponu."
Rekonstrukce události.
Po Jirkově návratu z nemocnice jsme mohli doplnit střípky do mozaiky přepadení. Tajemný zločinec se připravil docela dobře. Ono to není jen tak, sejmout ve vteřině urostlého chasníka, který vypadá, že by se mohl bránit. Být na místě útočníka, odhadnu váhu oběti na stodvacet kilo a jdu se zabývat něčím rozumnějším. Jak se to seběhlo? Ing. Štyler se vracel autem domů. Doprovázel ho čtrnáctiletý syn. U hřiště míjeli borce s tmavými brýlemi na očích. Na něco, nebo na někoho čekal. To ještě netušili, že se s ním o pár minut později setkají znovu. Jirka zajel do garáže. Pobíhal mezi autem a zahradou, syn se zabýval nákladem. Po chvíli tátu upozornil na chlápka, který stál před garáží. Nic neobvyklého. Štyler ho považoval za zákazníka, který si chce nejspíš objednat štrůdly. Vyšel před garáž a nabídl ruku k pozdravu: "Štyler, co pro Vás mohu udělat?"
Foto: Stopy krve na místě přepadení, puchýře po zásahu paralyzerem.
V dávných dobách mělo toto zdvořilostní gesto také další význam. Naznačovalo, že protějšek přichází neozbrojen. Jenže tenkrát ještě neexistovaly elektrické paralyzery. Jirka si od té chvíle nic nepamatuje. Ošetřující lékař nám do toho vnesl trochu jasno. Rozbité temeno hlavy měla na svědomí kovová mřížka odvodňovacího kanálku, nebo zatravňovací dlaždice. O natržený nos (módní foto na počátku článku) se postaral útočník, který s nejvědší pravděpodobností kopl ležícího Štylera do obličeje. Syn slyšel z garáže hluk pádu doprovázené zasténáním Jirky. Když překonal první leknutí, stačil ještě zahlédnout útočníka. Grázl se klidil směrem k chodovskému metru. Peněženky s tržbou (Jirka ji držel v levačce) si ani nevšiml.
Anonym z dílny ODS PRAHY 11
Takový anonymní dokument musí obsahovat alespoň špetku pravdy. Ta se vyskytuje v nadpisu. Jiří Štyler skutečně "zažádal ministra vnitra o ochranu" a nebyl sám. Žádost podalo celé Hnutí pro Prahu 11. Motivem byla řada útoků na majetek a zdraví členů Hnutí pro Prahu 11 (Ing. Kose, Ing. Štylera, Mgr. Kvítka PhD, Ing. Freye). V některých případech se nám podařilo identifikovat původce. Příliš nás nepřekvapilo, že byli napojeni na místní špičky ODS. Štylerův problém s ukrajinskou mafií vznikl v hlavě předsedy místní ODS Jiřího Janečka. Představa ukrajinských cukrářů vykořisťovaných Štylerem by byla docela úsměvná, kdyby neměla zakrýt skutečné motivy. Anonym zmiňuje závoj nesrovnalostí okolo samotného činu. Zde se inspiroval Štylerovým líčením události. Jirka jednou v zápalu veřejného projevu prohlásil, že byl přepaden PŘED (správně ZA) svým domem. Na to živě reagoval Janeček (ODS), který začal celou událost zpochybňovat ("Jednou za domem , podruhé před domem. Nevymyslel si to přepadení?"). Přiložená fotografie se skvrnami krve celkem výmluvně dokládá, kde k přepadení došlo.
A jsme u vydírání developerů a Litochlebského náměstí. Co tím "anonym" Janeček myslel? Oslovovali jsme novináře, psali články a stáli na počátku několika televizních reportáží. Naše činnost měla celkem jasný cíl. Upozornit na rozkrádání obecního majetku. O tom, že šlo o rozkrádání nebylo nejmenších pochyb. Ve své důslednosti jsme šli dál, než bylo zdrávo. Opatřili jsme řadu důkazů, které měla shromáždit policie ihned po zveřejnění prvního článku o Litochlebském náměstí. Neudělala nic a to je téma na příští díl blogu.
Na závěr.
Občas si na papír do načrtnu poznámky k veselejšímu tématu. Jen tak, do zásoby. Třeba budu mít chuť změřit síly se zdejšími autory a očekávat reakci čtenářů. V téhle chvíli mi záleží na tom, aby byl případ Litochlebského náměstí zaznamenán od začátku do konce. Bez toho by události časem ztratily jasné kontury a to nechci dopustit. Takže budu pokračovat. Podobných příběhů se určitě odvíjí celá řada a Vy z nich možná zachytíte pár zjednodušených souvislostí zaznamenaných uhoněným novinářem, nebo televizním reportérem. Na chvíli máte pocit, že se děje něco nekalého, ale pak všechno překryje další vrstva špíny. Příběhy zapadnou, jakoby se neodehrály. Nemají vypravěče, který zdědil tvrdohlavost po dědovi.
